Yang Tai Chi Chuan


Původní styl Yang Tai Chi Chuan jako dokonalé bojové umění
Ve stylu Yang se učí dlouhá sestava Tai Chi Chuan 124 forem. Cvičí se proto, aby si student trénoval principy a techniky Tai Chi. Cvičení celé sestavy může trvat 8 minut, ale třeba i 40. Záleží na náladě cvičence, jak rychle se mu ten daný moment chce cvičit. Ve skupině se většinou cvičí tak, že někdo předcvičuje a ostatní následují jeho tempo. Nácvik sestavy je poměrně dlouhodobá záležitost, učí se asi rok, ale je rozdělena do tří částí. První, nejkratší část, se učí asi dva nebo tři měsíce, a obsahuje většinu principů z celé sestavy. Délkově odpovídá asi šestině ze 124 forem. Každý s pohybů Yang sestavy 124 forem má bojový aspekt. Na vše je možno nacvičovat bojové aplikace, které občas bývají opravdu zákeřné a tvrdé.
Je to opravdu úžasné cvičení, které dokáže zklidnit mysl a zrelaxovat tělo. Kdo cvičí tuto sestavu, těší se výbornému zdraví a dlouhému a šťastnému životu.
 

inzerce
Etue.cz - kožené etue a peněženky
www.etue.cz


Zkrácená a zjednodušená sestava Tai Chi pro zdraví a relaxaci
Tai Chi 24 forem je verze, která je ořezaná a zkrácená. Není koncipována jako kung-fu, narozdíl od původního rodinného Yang systému, ale tvoří jí zpravidla dlouhé a elegantní pohyby. Obsahuje i některé sebeobranné prvky, stejně jako původní styl Yang, i když ne tak propracované. Principy by se měly dodržovat, takže je nejlepší, když jí učí někdo, kdo rozumí původnímu stylu Yang. Celá sestava trvá asi 5 minut a naučit se dá v pohodě za dva měsíce při jedné lekci týdně. Kámen úrazu je, že ji učí kde kdo. Dávejte pozor hlavně na to, aby vás ze cvičení nebolela kolena, záda, krční páteř a hlava. Jak začnou náznaky těchto potíží, rychle pryč. A to je důvod, proč byste neměli cvičit podle nějakého videa nebo knihy. Nelíbí se mi, že často se tato sestava nazývá Tai Chi Chuan 24 forem, případně Taiji Quan, Tai Chi Chuan, Taijiquan a podobně. Slovo čuan (chuan, quan) znamená „pěst“, jedná se o ryzí bojové umění. Kdežto tato zkrácená verze byla svými tvůrci o slovo čuan ochuzena, protože je to cvičení převážně zdravotní, meditační, relaxační, uklidňující. Takže se nazývá zkráceně Taichi, Tai Chi, Taiji, Tai ji, taiči, Taichi, nebo dokonce Tchaj ťi. Nácvik sestavy se sice dá použít jako sebeobrana, ale už ne tak efektivně. Ale na běžného ožralu či pobudu to bohatě stačí :) Navíc se dá z této formy pokračovat dál, pokud někdo objeví, tak jako já, nadšení pro bojové umění. Případně se dá toto tai či dál rozvíjet, i když o jeho bojovou podstatu zájem není.

Tai Chi podle knih a videí se rozhodně neučte
Kniha vám popíše maximálně první základní úroveň Tai Chi, víc se do ní nevejde a video to nepopíše už vůbec. Jedná se totiž o tzv. vnitřní styl bojového umění, takže principy nejsou vidět. Viděl jsem pár videí, ale většinou je to děs a hrůza. Mělo by sloužit maximálně k opakování toho, co jste se naučili od svého učitele. Jak jsem zde ji uvedl, mohlo by to tak akorát způsobit nepříjemné problémy s koleny či páteří. Dobrý učitel vám postoj opraví, kniha ani video asi těžko :)

Tai Chi a Chi Kung
Chi Kung je součástí Tai Chi. Před samotným tréninkem Tai Chi by se měly cvičit Chi Kungové cviky. Práce s energií je ale tak složitá záležitost, že pro začátečníka je více či méně zbytečné se o ni snažit. Na některých Tai Chi seminářích je Chi Kungu přikládána velká váha, což je v pořádku.

Dýchání při cvičení Tai Chi
Dýchání je přirozené. Tai Chi je svém původním konceptu stvořeno jako bojové umění, jehož dokonalost nezná mezí. V některých bojových sportech a uměních je předepsáno, jak má člověk dýchat. Bojovník, který ovládá Tai Chi Chuan, a bojuje s někým „přesně dýchajícím“, si počká, až se ten soupeř bude nadechovat a v tom okamžiku udeří. Než se nadechne, leží na zemi. Nikdo, kdo bojuje s Tai Chistou, nemá šanci zjistit, jak dýchá. Toto je asi nejjednodušší vysvětlení, proč se v Tai Chi dýchá přirozeně. Pokud někdo učí lidi v Tai Chi dýchat, pak to není Tai Chi, ale paskvil. Tito lidé si myslí, že Tai Chi ovládli tak dokonale, že ho mohou podle svého upravovat jak chtějí, což je ale naprostý nesmyl. Tai Chi se učí stovky let, a najednou je třeba nějakých změn?

Text od významného příslušníka rodiny Yang: "Existuje pouze jediná škola Tai Chi Chuan, nejsou žádné dvě metody. Nenechte se zmást vlastním chytračením a nic bláhově nepřidávejte ani neubírejte. Pokud metody předávané mudrci minulosti potřebovaly nějaké změny, určitě byly tyto změny během staletí do systému zahrnuty. Copak je možné, aby tyto změny čekaly až na naši generaci? Pevně doufám, že budoucí studenti nebudou přitahováni vnějšími věcmi, ale budou se snažit o dosažení vnitřní pravdy. Pokud chce někdo dosáhnout nejvyšší dokonalosti, musí být trpělivý." "Největší nebezpečí spočívá v tom, že někdo do systému výuky začlení své osobní inovace a pak vzniklé chyby vydává za pravou tradici. Pravé předání principů a aplikací je možné snadno ztratit ..." Yang Cheng-fu, 1934

Fámy, nepřesnosti a fikce
Příklad: někdo tvrdí, že na zatížené noze má být 90% váhy, jiný zas 80%, někdo říká, že 100% váhy na zatížené a 0% na uvolněné. Pravdou je, že u začátečníků ja cokoliv nad poměr 60% zatížená a 40% uvolněná správně. Postupem času se poměr zlepšuje až k 100% ku 0%. Tyto fámy totiž způsobují lidé, kteří se buď neučí u dobrého mistra, nebo od něj odešli dřív, než se stačili dozvědět něco dalšího, nebo instrukce prostě zapomněli. Mistr mu řekne, stůj 80% na zatížené noze a on si myslí, že je to pravidlem, a pak učí tato pravidla ostatní. A to mluvím jen o rozložení váhy, takových to slušně řečeno nepřesností putuje světem tisíce a možná miliony.

Úrovně Tai Chi Chuan
Většina bojových sportů učí, jak třeba úderem pěstí vyslat z těla 30 – 50% živé váhy těla rotací v pase. Tai Chi učí, jak poslat 100% živé váhy v jediném úderu pěstí či dlaní. Student Tai Chi, pokud je vyučováno správně, prochází tzv. úrovněmi. Začíná se na nejnižší úrovni, kde student trénuje základní postoje, váhu těla rozloženou mezi střed chodila a horní část stehna. Dále se učí přenášet váhu ze stehna do stehna. Ve vyšší úrovni pak trénuje uvolňování hrudníku spolu se zatažením tan-tienu. V každé další úrovni se přidá vždy něco, co jeho cvičení tai či dále zdokonaluje. Čím je Tai Chi dokonalejší, tím je zdraví prospěšnější a v boji účinnější. Přirovnal bych to například k tomu, že si koupím luk a budu z něj vystřelovat šípy. To mě omrzí, a tak si koupím pistoli. Až mě omrzí pistole, koupím si pušku, a pak třeba pancéřovou pěst. Tai Chi učí, jak z lidské pěsti vytvořit tu pancéřovku. Je to učení na dlouhá léta, ale už od prvopočátků přináší velmi rychlé pozitivní výsledky například ve zdraví či soustředění člověka. Čím častěji se cvičí, tím se výsledky dostavují rychleji, účinněji a déle trvají. Dále je třeba rozeznávat styly Chen, Yang, Wu, Sun a další. Nejrozšířenější v České republice je asi Chen. Tomu ale nic moc nerozumím, takže nebudu nic popisovat ani posuzovat. Já se učím styl Yang, o kterém vím, že je to nejúčinnější bojové umění na světě. Zakladatele Yang stylu, Yang Cheng-fu, nikdy nikdo neporazil, stejně tak jako jeho potomky. Jeho učení se dodnes předává v rodinných liniích. Někteří Yangové učí Tai Chi Chuan i mimo rodinu. Je třeba vyhledávat takové školy, které mají přímou návaznost na rodinu Yang. Je spousta učitelů, kteří tvrdí, že učí styl Yang, ale když se jich zeptáte na jejich učitele, tak to jméno nikdo nikdy většinou neslyšel.